V 9. třídě jsem se nechal ostříhat u mé kadeřnice, a jak je a bylo zvykem, paní kadeřnice se se mnou pustila do dialogu. Bavili jsme se o všem možném, až došlo na rozhodující otázku. Zeptala se mě, na jakou školu mám namířeno. V tu dobu mě nenapadlo nic jiného než jít na kuchaře. Načež se lehce zhrozila a upozornila mě, že kuchařina není příliš vhodný obor. A navázala otázkou: „A kdo tě češe, Dominiku?“ Odpověděl jsem, že se češu zásadně sám. Viděla ve mně potenciál a doporučila mi vydat se dráhou kadeřníka. Mamce se nápad zamlouval, a i já jsem o této variantě začal velmi vážně přemýšlet. Rozhodnul jsem se do toho jít, a tak započala moje cesta. Čas při studiu plynul, ale v polovině prvního ročníku se dostavil syndrom vyhoření. Všichni ve škole jsme stříhali naprázdno, dělali natáčky a nic, co by mě bavilo. V tento čas mi jedna z učitelek nabídla místo v jediném barber shopu v Plzni. Schůzka v barber shopu dopadla výborně a byl jsem do jejich řad přijat okamžitě. 9 měsíců jsem se školil a učil veškerým technikám. Tato zkušenost dala velmi moc a velice si vážím toho, že jsem se mohl učit u těch nejlepších. S pomocí mamky, mé hlavní a nejdůležitější podporovatelky, jsem si na začátku druhého ročníku otevřel svůj první barber shop. Se vším všudy se rozprostíral na prostoru o 19 m2. První půlku dne pracovala kolegyně a já mezitím studoval. Poté jsem přišel ze školy a pracoval až do večera. Při studiu a práci jsem stíhal ještě účast na soutěžích. Získal jsem titul mistra a vicemistra celostátní soutěže Kouzlo krásy pořádané asociací Glamour a stal jsem se laureátem celé soutěže. Vše se rozběhlo takovým způsobem, že jsem v roce 2019 otevřel svůj druhý salon, který je koncipován do 20. let minulého století. Shelby Barber shop přijel slavnostně otevřít Karlos Vémola.
